Je potřeba si přiznat, že stále široká ne myslivecká veřejnost neví, co se děje s přicházejícím jarem. Nejen při pohledu do kalendáře, ale i na vycházkách do přírody, se můžete setkat s neklamnými příznaky jara. Jsou to jednak typické jarní květy – sněženka, prvosenka, křivatec, lýkovec a vrby, jednak mláďata některých zvířat. K nejčasněji hnízdícím ptákům patří zejména sovy – puštík obecný.
K nejčasněji hnízdícím ptákům patří zejména sovy – puštík obecný, kalous ušatý a sova pálená. Snůšky se u těchto druhů objevují už v únoru a s mláďaty se potom můžeme setkat od března. Mladé sovy, opouštějí hnízdo v době, kdy se nejsou schopny samy uživit a často ještě nelétají nebo létají velmi špatně. Po dobu několika dnů nebo i týdnů se zdržují v okolí hnízda a čekají, až si na ně rodiče vzpomenou s nějakou svačinkou. Nečekají samozřejmě pasivně, ale dávají o sobě vědět vytrvalým pískáním. Zvláště mladí kalousi ušatí jsou velice neodbytní a pokud je taková čerstvě vyvedená rodinka v blízkosti domu, mohou člověku s lehkým spaním připravit nejednu bezesnou noc. V průběhu dne pak sedí na větvích stromů a keřů, na římsách a dalších vyvýšených místech. Při vyrušení se mohou i v průběhu dne dostat na zem. Mladé sovy mají v tomto věku už dorostlá nebo téměř dorostlá ocasní pera a letky – tj. velká pera v křídlech, a přitom mají ještě na hlavě a na trupu prachové peří. Najdete-li takové mládě na zemi, je nejvhodnějším řešením vysadit je na větev stromu mimo dosah pobíhajících psů a ponechat je na místě. Ptáci se neorientují čichem, proto nevadí že se mláděte dotknete rukou.
Jiná situace je u mláďat savců.
Někteří rodí velmi vyvinutá mláďata, která odkládají na holou zem, bez jakékoli ochrany. Matky je po dobu několika prvních dnů až týdnů navštěvuje několikrát denně (u zajíců někdy jen jednou nebo dvakrát za noc) a po zbytek dne je ponechávají na místě a snaží se je neprozradit. Mláďata jsou velmi otužilá, a zvláště mladí zajíci, kteří se rodí někdy už v únoru a březnu, zvládají i teploty kolem nuly. Pokud najdete malého zajíčka, srnče nebo koloucha, v žádném případě na něj nesahejte.
Nebudete-li si jisti, zda je v pořádku, kontaktujte místního mysliveckého hospodáře nebo jiného člena místního mysliveckého spolku, případně nejbližší záchrannou stanici a poraďte se. Obecně lze konstatovat, že je mnohem větší pravděpodobnost, že uděláte něco špatně pokud mláďata těchto druhů odchytíte, než když je necháte na místě.
