Aujeszkyho choroba, známá také jako pseudorabies, je horečnaté, akutně probíhající infekční onemocnění, které postihuje široký okruh hospodářských i volně žijících zvířat (psy, kočky, skot, ovce, králíky, lišky, norky atd.). Virus má vysokou afinitu k nervové tkáni a je známý svojí latencí v nervové tkání. Původcem onemocnění je Suid herpesvirus 1 (SHV-1) z čeledi Herpesviridae. Přirozeným hostitelem a současně rezervoárem viru jsou domácí a divoká prasata, u nichž se nákaza projevuje především nervovými a dýchacími příznaky. Nejzávažnější průběh má u selat, která často hynou na encefalitidu. Ostatní druhy zvířat vykazují obvykle nervové příznaky doprovázené silným svěděním. Onemocnění u všech hostitelských druhů, kromě prasat, končí úhynem většinou během 1–2 dnů. Prasata si po prodělané infekci vytvoří protilátky, po uzdravení přechází infekce do latentního stadia. V případě působení stresových faktorů (březost, nedostatek potravy, naháňky) může dojít k reaktivaci viru. U prasat je popisována věková rezistence k tomuto onemocnění. U selat mladších 6 týdnů jsou pozorovány výrazné klinické příznaky, zatímco u starších kusů je průběh velmi mírný. U prasnic a kanců se projevuje především nechutenství, zvýšená teplota a dýchací potíže. Březí prasnice mohou zmetat. Nákaza může probíhat i zcela bez jakýchkoliv klinických příznaků. Virus je z infikovaného zvířete vylučován všemi sekrety a exkrety. Přenáší se přímým i nepřímým kontaktem, pozřením i vdechnutím. Vstupní branou infekce je dýchací a trávicí trakt, ale i porušená kůže. K primárnímu pomnožení viru dochází v horních cestách dýchacích. Mízní cestou se pak virus dostává do regionálních mízních uzlin, kde se rovněž množí. Dalším místem jeho replikace je mozek.V období od 1. 1. do 31. 12. 2026 probíhá na celém území České republiky (dále jen „ČR“) plošný monitoring Aujeszkyho choroby u prasat divokých, v jehož rámci se vyšetřuje 5 % ulovené černé zvěře. Průběžné výsledky ukazují přibližně 35% pozitivitu. Aujeszkyho choroba je v populaci divokých prasat v ČR přítomna dlouhodobě, což prokázal monitoring prováděný SVS v letech 2011–2013 a potvrdilo následné sledování v roce 2017. Stejně jako v předešlých dvou případech je i současný monitoring založen na stanovení protilátek proti viru ACH, nikoli na průkazu samotného viru. Výsledky potvrzují, že virus ACH v populaci prasat divokých trvale cirkuluje, avšak podíl pozitivních případů se nijak výrazně neliší od předchozích let. Nedochází tedy k masivnímu šíření nákazy na nová území ČR, výsledky pouze dokládají, že se toto onemocnění v populaci černé zvěře vyskytuje endemicky. K Vašim jednotlivým dotazům uvádíme následující: 1. Může se liška obecná nakazit virem Aujeszkyho choroby po kontaktu s nakaženým divokým prasetem nebo po konzumaci jeho tkání? Ano, může se nakazit. Lišky jsou vůči ACH vnímavé a nákaza u nich končí vždy úhynem. Odborná literatura uvádí jako hlavní zdroj infekce konzumaci syrového masa nebo vnitřností divokých prasat (riziko, že ulovený nebo nalezený kus bude v danou chvíli přímo infekční, je však relativně nízké). Dalším teoretickým zdrojem je zkrmování syrového masa a orgánů domácích prasat – to se však netýká České republiky, která má oficiální status země prosté Aujeszkyho choroby u domácích prasat. K přenosu může dojít i oronazálním kontaktem (např. očicháváním či olizováním sekretů nemocného prasete). 2. Pokud se liška nakazí, jak dlouho může virus v jejím organismu přetrvávat a v jakých tkáních je možné jej prokázat? Dle odborné literatury inkubační doba u lišek trvá 3 až 6 dní. Poté se objevují klinické příznaky, po jejichž nástupu zvířata během 1 až 2 dnů hynou. Virus ACH vykazuje silnou afinitu k nervové tkáni a nachází se zejména v mozku a míše. Na rozdíl od prasat však nakažená liška tento virus do okolí nevylučuje. 3. Je možné, aby liška představovala zdroj nákazy pro psy, kteří s ní přijdou do kontaktu při výcviku nebo zkouškách? Riziko je minimální. Aby se pes nakazil, musel by pozřít nervovou tkáň lišky. Liška funguje jako slepý článek řetězce a virus dále nevylučuje. 4. Jaké je podle současných poznatků riziko přenosu nákazy na větší počet psů při opakovaném použití jedné lišky během zkoušek? Riziko přenosu je minimální. Jak již bylo uvedeno výše, k tomu, aby se pes nakazil, by musel pozřít nervovou tkáň lišky. 5. Je možné před použitím lišky provést laboratorní vyšetření na přítomnost viru Aujeszkyho choroby? Ano, je možné provést laboratorní vyšetření Aujeszkyho choroby u lišky na vlastní náklady. Cena PCR vyšetření Aujeszkyho choroby ve státních veterinárních ústavech se pohybuje kolem 850 Kč. Pokud ano: a. z jakého materiálu se odběr provádí – vyšetřovaný materiál je mozek, ideálně by byla na vyšetření zaslána celá hlava. b. jaká laboratorní metoda je doporučována – metoda PCR pro přímou detekci viru (detekuje DNA viru). 2c. jaká je spolehlivost takového vyšetření – vyšetření PCR je velice citlivé. PCR patří mezi nejspolehlivější metodu laboratorního vyšetření. d. a zda by negativní výsledek mohl být považován za dostatečnou záruku bezpečnosti pro použití při zkouškách loveckých psů – ano, viz výše. 6. Existují doporučení Státní veterinární správy nebo jiných odborných institucí týkající se používání lišek při výcviku a zkouškách loveckých psů z hlediska prevence Aujeszkyho choroby? Lišky držené v zajetí pro výcvik se mohou nakazit pouze v případě, že by byly krmeny syrovým masem či vnitřnostmi z infikovaných prasat divokých. Přímý přenos ACH z lišky na psa v umělé noře je vysoce nepravděpodobný, protože virus se nepřenáší vzduchem na dálku a zvířata jsou oddělena.
https://pisek.cmmj.cz/wp-content/uploads/sites/53/2026/07/MZE-54447_2026-16233.pdf